⛪ Původní dřevěný kostel a reformace
- Středověké kořeny: Před současným zděným kostelem stával v obci dřevěný kostelík. Přesné datum jeho vzniku není známo, ale některé prameny spekulují o velmi starém založení (snad i dříve než v 15. století).
- Období reformace: Od 15. století a zejména v 16. století se farnosti i kostela zmocnili Moravští bratři. V tomto období sloužil kostel nekatolickým bohoslužbám, dokud během protireformace po třicetileté válce (po roce 1620) opět nepřešel pod katolickou správu.
- Podřízenost: Po dlouhou dobu nebyla Libhošť samostatnou farností, ale spadala pod správu sousedního Štramberka.
🏗️ 1777: Zrod nového kostela a farnosti
Zásadní zlom nastal v polovině 18. století za vlády Marie Terezie.
- Mise Leopolda Haye: Císařovna vyslala mikulovského probošta Leopolda Haye na Valašsko a Lašsko, aby upevnil katolickou víru. Tato mise vedla k rozhodnutí postavit v Libhošti nový důstojný chrám.
- Stavba: Současný zděný kostel sv. Jakuba Staršího byl dokončen a vysvěcen v roce 1777. Ve stejném roce byla postavena i budova fary. Nicméně v naší kronice je nejméně na dvou místech psáno, že budova kostela byla vystavěna v roce 1776 a také datum na základu kostela je rok 1776.
- Osamostatnění: Krátce po dostavbě, v roce 1784, byla v Libhošti zřízena samostatná farnost (lokálie), čímž se obec církevně oddělila od Štramberka. Prvním lokálním kaplanem byl Jiří Kyselý.
🗿 Památky s tajemstvím
Nejzajímavějším historickým prvkem v areálu je socha sv. Jana Nepomuckého:
- Zatímco samotná socha světce je barokní, její podstavec je mnohem starší – pochází z přelomu 15. a 16. století.
- Podstavec zdobí pozdně gotické reliéfy, které jsou odborníky velmi ceněny. Předpokládá se, že původně na tomto podstavci stála socha jiného světce, jehož identita zůstává záhadou.
📜 Společenský význam fary
Farnost nebyla jen duchovním centrem:
- Vzdělávání: Budova fary z roku 1777 původně sloužila nejen jako obydlí kněze, ale také jako místní škola a byt pro učitele (rektora).
- Hospodářství: Fara byla historicky vybavena rozsáhlými pozemky (v lokalitě Borovec), které sloužily k obživě duchovního správce, ačkoliv o část z nich farnost přišla již v době husitských válek.